V roce 2003 obnovil Matoušek s Antonínem Růžičkou starší projekt databáze filmů, herců a tvůrců. Filmová databáze spolupracuje s Národním filmovým archivem.

V roce 2006 založil poptávkový server AAAPoptávka.cz, jenž se dle údajů zveřejňovaných společností stal největším poptávkovým serverem na českém internetu a největší databází veřejných zakázek v České republice.

V roce 2008 zakládá spolu s Jaromírem Muchkou server pro srovnání cen na internetu Hyperzboží.cz a později v roce 2010 slevový portál Hyperslevy.cz. Loni odkoupil Matoušek od společnosti MAFRA alternativního mobilního operátora Klikniavolej.cz, jenž funguje na bázi zpětného volání v rámci ČR a zejména do zahraničí.

Související články

- Pavel Matoušek: Díky mému projektu se měsíčně uskuteční obchody za půl miliardy / Profit, 20.1.2012

Samuel Colt se narodil roku 1814 v rodině textilního podnikatele. V 17 letech jej otec poslal na obchodní cestu do indické Kalkaty. Colt později vyprávěl, že právě během této cesty jej otáčení kola kormidlem přivedlo na nápad mechanismu nabíjení revolveru.

K jeho sériové výrobě vedla dlouhá cesta. Ve vývoji zbraní se tehdy objevila zásadní novinka, a to perkusní zbraně. Náboje pro ně již nebyly závislé na rozmarech počasí. Colt pak se svými spolupracovníky konstrukcí otáčivého
zásobníku umožnil více výstřelů bez nutnosti dalšího nabíjení.

Nejprve bylo třeba sehnat finanční zdroje. Colt je začal obstarávat přednáškovou činností. Zdokonalenou konstrukci revolveru ještě před přihlášením americkému patentovému úřadu nechal patentovat ve Velké Británii. Přesto ve čtyřicátých letech jeho firma z důvodu malé poptávky dočasně přerušila výrobu.

Zlomem ve využití Coltova nejslavnějšího výrobku byla americko-mexická válka a poté válka občanská. Na jejím začátku Colt zaměstnával 1500 lidí a továrna vyráběla 100 tisíc kusů koltů ročně. Hodnota jeho majetku byla 15 milionů tehdejších dolarů, v dnešním vyjádření 350 milionů dolarů.

Největšího úspěchu však továrna dosáhla až po Coltově smrti. Model z roku 1872 se sériově vyráběl až do roku 1940. Od svých uživatelů se mu dostalo jména Peacemaker, mírotvůrce. Kolty se staly také nedílnou součástí příběhů z dobývání Divokého západu. „Kolty zavěšené proklatě nízko“ jsou však westernovou smyšlenkou, v praxi by takový způsob nepřinášel střelci valnou výhodu.

Měřené pokusy ve střelbě z koltů se konaly až ve třicátých letech 20. století. Ed Mc Givern za 1,6 vteřiny tři metry vzdálený terč zasáhl pětkrát, z čehož by měl Colt jistě radost. Ten již byl dávno po smrti. Od jeho úmrtí uplyne 10. ledna kulatých 150 let.

Když Michael Tretter poprvé vkročil do staré továrny ve Stříbrné Skalici, která dlouhá léta chrlila typicky mastné české brambůrky, věděl, že právě našel ideální místo pro svůj nový byznys. Přijal několik místních lidí z vesnice, mezi nimi i bývalé zaměstnance továrny, halu vybavil novou technologií, přivezl několik tun řepy a celeru a týdny strávil tím, že jim osobně vysvětloval a názorně ukazoval, jak na nové lince správně vyrobit úplně jiné chipsy – křehké zeleninové.

V té době nikdo z místních netušil, že Michael Tretter je barmanskou celebritou s mezinárodními zkušenostmi a zeleninový byznys vznikl díky tomu, že byl vždy zvyklý nabízet hostům ve svém baru k drinkům ještě něco navíc. Přes deset let připravoval zeleninové speciality přímo v Tretter´s baru. A ať už šlo o mrkev naloženou v citronové šťávě, macerované brambory nebo právě starofrancouzský recept na zeleninové lupínky, všechny měly obrovský úspěch – přesto, že bary zpravidla nenavštěvují právě milovníci zeleniny.

Tento přístup je pro Michaela Trettera typický. Rád se inspiruje zahraničními trendy a v mnoha věcech byl na českém trhu průkopníkem. Jako první začal například po svém návratu z praxe v New Yorku nabízet prostřednictvím barmanského catering servisu přípravu míchaných nápojů.

„Všichni dodávali jen pivo a víno a nikdo nedělal koktejly, a tak jsem vymyslel mobilní bary, našel barmany a začal dodávat služby. Našel jsem skulinu na trhu a vybudoval úspěšný byznys. Otevřel jsem tenkrát lidem nový obzor, a to je myslím teď i případ tretter’s chipsů,“ vypráví s úsměvem muž, který má za sebou šestnáct let podnikání a který jako první v Česku nabízel i další specialitu, molekulární mixologii – zcela nový styl míchání koktejlů. jeho jméno nese kromě lupínků a baru na starém městě také kavárna a barmanská akademie a provozuje rovněž lázně monsoon spa na principu feng-šuej.

Vybrat správnou řepu

Michael Tretter je ten typ manažera, bez jehož dohledu se neobejde žádný důležitější krok, takže i retro obal s okýnkem pro lupínky navrhoval sám a společně s kolegou vybíral čtyři měsíce správnou odrůdu řepy. Výsledkem michaelova perfekcionismu je místo v úzké společnosti pěti světových firem, které tímto způsobem zeleninu zpracovávají. Vymyká se ale tím, že používá jen přírodní složky, frituje na palmovém oleji bez cholesterolu a nepoužívá konzervanty. „cílem je vybudovat takovou značku, aby se při vyslovení názvu tretter’s chips člověku vybavily rovnou zeleninové chipsy,“ říká podnikatel, jehož optimismus se zdá oprávněný – ať se totiž pustí do čehokoli, věnuje tomu absolutní pozornost a obrovské množství energie.

A touha dělat nové věci ho neopouští ani v soukromí. miluje adrenalinové sporty, má licenci pro seskok padákem, absolvoval potápěčské kurzy a jeho obličej dodnes nese stopy po omrzlinách z himálaje. má také slabost pro staré sportovní vozy a jediné, co ho přiměje k jemnému zvolnění zběsilého tempa, jsou jeho dva synové. možná z nich budou stejně úspěšní pokračovatelé devadesátileté rodinné tradice. „V hospodě jsem v podstatě vyrůstal. můj otec byl barman, pak šéf hotelu a můj děda, ten měl síť kaváren, do kterých dovážel vlastní kávu. když je všechny prodal, tak si koupil hotel, který mu ale v roce ’51 znárodnili, a praděda, ten měl zájezdní hostinec. k takovému jménu musí mít člověk chtě nechtě zodpovědnost a úctu.“